Ticho před bouří

S přítelkou jsme se vydali k vodní nádrži Poděbrady na večerní čaj. Celý den bylo docela horko, já strávil docela dost času ve vyhřátém autě a s kolegou jsme se pořád tahali o klimatizaci – on ji chtěl vypnutou, já seděl na straně, kam peklo slunce a tak jsem se potil jak prase, takže mi klima přišla vhod. Domů jsem dorazil zpocenej jak myš, takže mi pobyt v chladnějším večerním vzduchu přišel jako dobrý nápad.

Sbalili jsme termosku, zhong s miskou a Darjeeling Arya, pár vonných tyčinek a vyrazili k vodě. Bylo opravdu moc příjemně, teplota kolem 19°C, chladný větřík. Nápad se osvědčil.

Přijíždíme k vodě, posledních pár set metrů jdeme pěšky. Ve vzduchu visí hodně zvláštní napětí, od severu přichází mraky. Pomalu jdeme kolem břehu a tiše vychutnáváme atmosféru. Šumění větru, někde v blízkém lesíku kuká kukačka, občas kvákne žába. Po celodenním pobytu na služebce s řešením převodů mezi informačními systémy je to strašná změna k lepšímu. V hlavě mi zní slova mantry Gájátrí:
ÓM BHUR BHUVAH SVAHA
TAT SAVITUR VARÉNJAM
BHARGÓ DÉVASJA DHÍMAHI
DHJÓ JÓ NAH PRAČÓDAJÁT
ale v okamžiku, kdy si chci mantru zabroukat, slova mizí jako motýli nad loukou. Vzdávám to a nechám mantru tiše kolovat v myšlenkách.

Jsme na místě. Usedáme na břeh k vodě, vybaluju nádobí, vyhřívám zhong a po chvíli zalévám prváka. Koukáme na vodu a řešíme život. Jenže já brzo řešit přestávám, Gájátrí mi blokuje ostatní myšlenky. Hovor se stáčí k čaji a tyčinkám.

Vnímáme, jak se blíží mraky. V dálce nad druhým břehem je vidět, jak někde prší. První blesk. Ptačí švitoření utichá a začíná úchvatný žabí koncert. Z rákosí na levé straně se ozvala jedna, následuje ji další a za chvíli už zpívá celý rybník. Kvákání zesiluje a jeho zvuk se stává hypnotizujícím. Cítím se součástí celé scény – to se mi stává dost zřídka, většinou mám spíš pocit pozorovatele. Dneska ne, dneska nejsem hostem, dneska jsem doma.

Oblohu protínají další blesky, žáby nepřestávají. Čas jako by se zastavil a byla jenom tahle chvíle. Kvákání jako by nás obklopovalo. Žáby jsou všude.

Zvedá se vítr, na hladině se objevují stále větší a větší vlnky. Vítr příjemně ovívá, chladí.

A náhle konec. Žáby zmlkly, bouřka se blíží. Dopíjíme třetí záliv, vyplachuju misku i zhong, rozhazuju lístky do vody. Ticho se dá krájet. Oblohou proplouvají stále tmavší oblaka, rychle se stmívá. Na zem dopadají první kapky.

Prší a my se vracíme domů.

DSC02842

——————————————————————————————————————————-

překlad mantry: Meditujeme na nejvyšší Světlo které je zdrojem tohoto vesmíru kéž prozáří naše tělo i mysl.
nebo
Meditujme o ÓM, božském prazvuku, z něhož povstaly tři říše, hrubá zemská, jemnější éterická a nejjemnější nebeská (bhúr bhuvah svaha). Uctívejme (varénjam) nejvyšší nepopsatelné božské Bytí (tat), tvořivou, životadárnou sílu, která se projevuje i ve slunci (savitur). Meditujme (dhímahi) o zářivém (bhargó) světle (dévasja) Božím, které zničí všechnu tmu, všechnu nevědomost a všechny nectnosti. Ó Bože, vroucně tě prosíme (jónah pračódaját), ať Tvé světlo osvítí naši mysl (dhí).

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s