Se Stančekem po Hostýnkách

V poslední době jsem toho moc nenapsal. A nebylo nějak výrazně o čem. Dolaďoval jsem bika (což stále není hotové), poté jezdil, testoval a zase ladil.
A výsledek? Docela spokojenost. Jediný závažnější problém je pravděpodobně zohlá patka šaltru – špatně to řadí. Ovšem, to se vychytá. Kromě řazení nemám výhrad. Odpůrci koncepce 29” můžou mít sebevíc keců o tom, jak je koncepce 29” špatná, že jde o slepou uličku. Nemají pravdu. Pro určitou cílovou skupinu je 29er skvělá věc. A v té cílové skupině jsem i já. Nezávodím, jezdím kochacím stylem a technické pasáže náročnějsí XC jízdy mě nelákají. Takže 29er je jasná volba – je sice méně hravý někde mezi stromy, ale zase podstatně stabilnější na kamenech a ve sjezdech.
Takže vzkaz pro 29er haters: polibte si preference.
tn_IMG_6137

Trochu jsem se zakecal 🙂

Tuhle vyjížďku jsme plánovali docela dlouho. Minulou sezonu jsme si na přelomu září a října vyjeli do Hostýnek na XC poprvé a bylo to moc fajn. Pojezdili jsme zajímavá místa, zkoukli výhled – mňam.
Opakování jsme původně měli mít už někdy v létě, ale nedošlo k němu. A potom jsme se nebyli schopni sejít časově a posléze díky počasí. Nicméně, dočkali jsme se.
Celý týden stálo počasí za houby. Ale na víkend se mělo zlepšit.
V pátek a sobotu jsem byl služebně pryč. Ovšem, předpovědi jsem hlídal a vypadaly solidně.
Ještě v sobotu večer sice v okolí Hostýna pršelo, ale ráno se jsme se už probouzeli do jasného dne. Sice byla děsná zima, ale jinak nádherně.

Narval jsem bika do auta, vyzvedl Stančeka doma a už jsme valili na Bystřici p. Hostýnem. Komplikace se přihlásily už v Bílavsku – Stanček nechal doma camela – tak jsme se zas vraceli 🙂

Ztratili jsme asi 40 minut a na parkoviště pod Tesákem, kde byl start, jsme dorazili kolem jedenácté. To už slunce pěkně rozehřálo svět.

Plán byl jednoduchý – dostat se na hřeben Hostýnských vrchů a po něm dojet na Troják.

První úsek cesty vedl po červené TZ do Rajnochovic.
Hostýnky mají jednu relativně dobrou vlastnost – povrch většiny cest je písčitý nebo kamenitý, takže bláto moc nenajdete. Nevýhodou je pronikání písku do kola a snížení životnosti materiálu, výhoda je málo bahna na cestě – ale i bahno se samozřejmě najde. Není ho ale moc
Povrch prvního úseku červené docela klouzal, takže jsem jel krokem. Ale potom se už dalo přidat. Krásná cestička, občas sjezdík. Příjemné.
tn_DSC03695tn_DSC03697tn_DSC03698tn_DSC03703tn_DSC03705tn_DSC03709

Sjeli jsme do Rajnochovic, kousek projeli po zpevněné cestě a pokračovali po červené. Ta nás zatáhla do prudkého stoupání lesem kolem potůčku.
tn_DSC03711tn_DSC03713tn_DSC03717tn_DSC03719tn_DSC03722tn_DSC03724tn_DSC03728tn_DSC03729

Zhruba ve 3/4 kopce jsme dorazili na křižovatku a tam červenou ztratili. Vydali jsme se po úzkém chodníčku, který nás vyvedl na zarostlou paseku s prvními výhledy. Zde jsme se dost dlouho vyhřívali jako ještěrky.
tn_DSC03733tn_DSC03738tn_DSC03740tn_DSC03741tn_DSC03748
tn_DSC03750tn_DSC03742

Poté jsme pokračovali po dalším chodníku přímo proti vrstevnicím. Slušná procházka, která nás vyhodila na lesní cestě jdoucí kolem kopce. A opět výhledy.
tn_DSC03751tn_DSC03754tn_DSC03756tn_DSC03757

Napojili jsme se na trasu nějakého maratonu a po ní dojeli až na louku pod hřeben. Z jednoho místa byly poprvé vidět i Beskydy.
tn_DSC03763tn_DSC03765tn_DSC03768tn_DSC03769tn_DSC03772tn_DSC03773tn_DSC03775

Vystoupali jsme na hřeben. Po cestě Stančeka málem sestřelil policejní ofrout, který si to pěkně metl lesní cestou. Co tam jeli chránit nebo komu pomáhali, to ví jenom oni.
A opět panoramata. V tomhle místě jsem si vyzkoušel focení s polarizačním filtrem – výsledek je parádní. Taky si budu muset nějaký koupit.
tn_DSC03776tn_DSC03778tn_DSC03779tn_DSC03780

Došlo i na fetišistické focení kol. Kolemjdoucí pěšáci z nás museli mít srandu.
tn_DSC03781tn_DSC03784tn_DSC03788tn_DSC03789tn_DSC03791

Po pár km jsme dojeli na další “vista point” – z tohohle místa byla vidět další část Beskyd včetně Radhoště. Výstup na tenhle kousek kopce byl pěkně náročný.
tn_DSC03792tn_DSC03793tn_DSC03794tn_DSC03797tn_DSC03798tn_DSC03799

Poslední zastávka: Troják. Stanček si tam dal guláš a udělal chybu – hnusný maso. A ještě ho to pěkně prohnalo. Dobrou půlhodinu pak strávil v lese. Takže, na Trojáku si guláš nedávejte 😦
tn_DSC03801

Suma sumárum, krásná akce. Pár sjezdů jsem nedal – se Supem se zatím jenom seznamuju. Ale jinak jsme měli krásně modro, docela teplo a v lese skoro nikdo nebyl. Co víc si přát?

Reklamy

4 thoughts on “Se Stančekem po Hostýnkách

  1. pěkná vyjížďka…BTW tam se jezdí Šela maraton, ne?
    já mám za víkend jen 100km podél řeky (do Berouna na rodinou oslavu a v neděli s kocovinou zpět), testování novýho zimáka (mám ho na bikeforu v kolech)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s