Po trase Smržického Vandru

Rosničkáři nás sice strašili, že v pátek a o víkendu bude ošklivě, nakonec se jim předpověď, aspon zde na Moravě, nevyplnila. Pár kapek spadlo akorát včera odpoledne a dnes bylo moc pěkně. Na jednu stranu je to parádička, protože se dá jezdit, na druhou stranu už by to nějakej ten deštík chtělo. Je děsný sucho, V terénu docela dost prachu, deštík, kterej by to spláchl a nakrmil rostlinky, který zrovna kvetou, by bodnul.

Ráno jsem vstal kolem osmé, okoukl radar, skoukl předpovědi a vyhodnotil situaci slovy “dneska by to šlo”. Jelikož kocour není doma (teda kočka :-)), myšička měla prééé :-). Mírně jsem se nasnídal a přemejšlel, v kolik vyjedu. Nakonec jsem se rozhodl pro poledne s tím, že si v jedenáct něco poobědvám. A kam jet? Protože docela foukalo od západu, tak asi na západ.
Blíží se pseudozávod Smržické Vandr, tak jsem si chtěl projet trasu.

Vandr (teď mluvím o nejdelší trase MTB) je příjemnej okruh, cca 60 km po Hané a Konické vrchovině. Viz mapka. Začíná ve Smržicích a vede přes Kosíř a konicko. Ovšem kopečků je tam docela požehnaně.

V poledne jsem vyrazil směrem na letiště, potom ke hřbitovu a po cyklotrase mezi poli na Vojnice. Do tlamy mi fučelo pěkně. Ale počasí se jinak vyvedlo, všechno kvete a zelená se.
100_0113100_0114100_0120100_0122
100_0130100_0133
Celou dobu na mě pěkně pokukoval Kosíř. Abych nejel po asfaltě, vybíral jsem si polní cestičky. Párkrát jsem se ztratil, jednou, při podjíždění drátů VN, mě bajk pěkně pokopal, ale pojezdil jsem krásně. V polích pobíhali zajíci, na obloze levitovali dravci.

Dorazil jsem do Náměště, kde jsem se napojil na žlutou TZ kolem Křemely. V Náměšti mi trochu komplikovala situaci oprava cesty, po těch hrubých šutrech, kterýma dělají podloží, se blbě jede. Ale vymotal jsem se až k zámku. Tam mi začalo být docela horko. Z domu jsem vyjížděl při 17°C v dlouhých věcech a za tu dobu, co jsem jel, se oteplilo až na 25°C. Tož u zámku jsem zastavil, svíkl dlouhý věci a pokračoval v krátkejch. Bohužel jsem si ale vzal gatě s dírou na pr*eli a ta díra mě celou cestu strašně štvala.
Sjel jsem kolem amfiteátru na žlutou a začal nastoupávat. Po nádherným chodníčku. Ale taky pěkně prudkým chodníčku. Tady si prověřuju techniku výstupů prudkých kopců.
100_0136100_0137100_0138

Chodník v půlce stoupání kříží asfaltovou cestu a po kousku pokračuje zas nahoru, svou veselejší částí. Tady už by jeden zdechl, místy 20% stoupání. Já to samozřejmě co? Nedal :-). Ale vyfotil jsem si krásnou minizahrádku v povaleném pařezu.
100_0143100_0146100_0147

Cestička nahoru, lesem se vine, hezčí je, strmější, než všechny jiné :-). Chudinky nožičky o tom můžou vyprávět. Ale já postupoval metodou “co nejde silou, to jde větší silou” a kopec prostě vylámal. Tahle cestička prostě člověka nutí jet a jet. Je opravdu krásná.
100_0154100_0160100_0164

První část žluté končí v Krakovci. Zde se napojíte na silnici a pak pokračujete po zpevněné cestě na Budětsko. Opět po žluté, kolem potoka, lesem plným ptáků. Tady už to tak prudký není, v klidu se dá jet, až na výjimky, za velkou. Kousek od Budětska si můžou odvážlivci zkusit brodění (při minulé vyjížďce se tam Tom pěkně vykoupal :-)) a po brodu pokračujte po modré takovou lesní cestou, která je částečně i korytem potoka.
100_0167100_0170100_0172100_0173100_0175100_0179100_0183100_0193100_0195

V Budětsku jsem zatočil na Slavíkov. V téhle části cesty opustíte značení a jedete lesem. Já tentokrát zkusil i jinou trasu než je ta “vandrová”. V lese jsem vyplašil lesní stroj, který zrovna porážel strom. Chvilku jsem koukal, jak mu to jde. Byl moc šikovnej 🙂
100_0204

Lesem jsem dojel až nad Laškov a nafotil další panorama. Já s nima nedám pokoj, asi na nich budu hodně frčet 🙂
100_0206

Sjezdík po asfaltu, následná stoječka, opět sjezdík, průjezd Laškovem (zde se napojíte na zelenou a červenou TZ) a jste v místě, kde zelená opouští silnici a míří přes hřbítek na Hradecký dvorek a Ludéřov. Následná cestička je pro labužníky. Prvotní stoupání má místy až 30%, průměrně nejde pod 10%. Já to šel pěšky, ale chrti to běžně jezdí. A za odměnu si můžete po první části výstupu prohlídnout paseku.
100_0210

Další kousek je rovněž docela zabíračka, ale už sjízdná i pro másla mého typu. A na horizontu vás čeká výhled na Kosíř a kousek Drahanské vrchoviny. Odměna je to příjemná.
100_0213100_0214

V tomto místě se zároveň odpojuje červená. Ta vede asfaltovým sjezdíkem k zámku v Náměšti. Zelená pak pokračuje přes Ludéřov na Kosíř. Projedete kolem keltské svatyně, hospody na kopci a dáte si krátký sjezd do Ludéřova.

Čekala mě poslední část cesty – výstup po zelené z Kníniček. Další příjemnej chodníček v lese kolem potůčku. Ústí ve Lhotě pod Kosířem, přejedete cestu a pak pokračujete dál nahoru.
100_0224

Zelená na Kosíř je taky místy docela solidní zabíračka. Hlavně poslední část po asfaltu, od rozcestníku Nad Gabrielovem. Já se tomu chytře vyhnul. Mrkněte na mapu. V místě, kde zelená kousek od Sýkorníku na chvíli mizí z lesa, jsem po ní nepokračoval, ale jel polní cestou na Gabrielov a napojil se na žlutou (Mánesovu stezku), po které se jede pohodlněji.
100_0226100_0229

Jak z Kosíře? Měl jsem hodně možností. Buď po Mánesově stezce do Slatinic nebo lesními cestičkami do Slatinek a nebo přes Vápenice. Nakonec jsem vybral ty neznačené cesty a bral to na Slatinky. Už jsem byl docela utahaný.

Nad Olomoucí jsem ještě nafotil nějaký mraky a poslední sníh na hlavním hřebenu Jeseníků
100_0230100_0234

Suma sumárum mi to dalo 65 km, AV 15, 1020 m nastoupáno. A spoustu skvělé zábavy.

Advertisements

4 thoughts on “Po trase Smržického Vandru

  1. Moc krásný mraky…a taky ten chodníček kolem potůčku. Příjemný pokoukání a počteníčko, to mám ráda 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s