Kapitola 6 – Plánování

“Upozornění všemu personálu. Na plochu 38 za dvě minuty přistane prioritní let AQ-T 19. Opusťte plochu!“

Kapitán Roberts vyhlédl z okna pracovny. Od té doby, kdy se dověděl o události v Hostýnkách, chodil po základně a tvářil se nervózně. Věděl, že jeho podřízení se do podobných problémů nedostali poprvé a že si umí poradit, ale zároveň mu v hlavě vířilo známé „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…“.

Věděl, že altairský raketoplán bude do poslední chvíle maskovaný a nezachytí ho ani přístroje, ani lidské oko, přesto se už asi po dvacáté připojil na linku k radarovým informacím a hypnotizoval prázdnou obrazovku.

„Přistání letu AQ-T19 za minutu“. Dispečer letového provozu vydal poslední pokyny. Plocha u hangáru byla prázdná, všichni lidé odešli do bezpečné vzdálenosti. Před maskovaným strojem se špatně uskakuje. Kapitán vyšel z kanceláře a rozběhl se k ploše, aby svoje lidi vyzpovídal osobně.

Půl metru nad betonem plochy 38 se zjevil šedý štíhlý stroj. Jemně se dotkl povrchu. Okamžik poté se otevřela zadní vrata a vyjela rampa. Roberts vběhl dovnitř. Hawk se zrovna zvedal ze sedadla.
„Co se děje“ vyštěkl na něj kapitán bez pozdravu.
„Víte přesně to co já. Jarka mi ujela v kopci a pak zmizela, na místo srazu nedojela. Povedlo se nám zrekonstruovat její pohyb pomocí údajů z čipu v jejím telefonu. V lese na ni nebo na nás čekali. Nějak ji zatáhli do auta, naložili i kolo a zmizeli. Signál se ztratil někde v Alpách poblíž hranic Švýcarska a Německa. Nia tam poslala satelit, aby to tam prošmejdil. Brzo bychom měli mít informace.“
„Satelit před pěti minutami dokončil první fázi sledování oblasti“ doplnila ho Nia z pilotní kabiny. „Data v tuhle chvíli putují do hlavního počítače Orla, výsledky budou za pár minut.“
Roberts se zašklebil. „To jste nemohli jet spolu?“ zavrčel.
„Nemohli. Nebo mohli, ale nenapadlo nás, že by nás mohl někdo otravovat i na dovolené.“
„Na druhou stranu je ale dobře, že jste se vrátil. Díky tomu můžem začít rychleji záchrannou operaci.“
Hawk chtěl něco říct, ale Roberts ho nepustil ke slovu. „Já vím, co chcete říct. Že tam poletíte okamžitě. Na to rovnou zapomeňte. Jste utahanej, běžte se vyspat. Stejně nemáme žádný kloudný data z té oblasti a pochybuju, že budou dřív než ráno.“
„Ale…“
Nia vyšla z kokpitu raketoplánu. „Žádný ale… kapitán má pravdu. A aby ti to nebylo blbý, já půjdu spát taky. Jenom nabouchám data do počítače a nechám ho, aby pracoval. Do rána budem mít hezkej vobrázek, co se tam děje…“

Hawk sice něco brblal, ale šel uklidit svoje věci z raketoplánu. Potom sedl do auta, chvíli počkal na Niu a společně vyrazili domů.

Niu v noci probudilo šramocení dole v kuchyni. Sešla dolů podívat se, co se to tam děje. Přesně to, co tušila. Hawk něco hledal ve skříňkách.
Vzala ho za ruku. „Je mi jasný, že seš nervózní. Ale tím, že nebudeš spát, nikomu nepomůžeš. Běž zpět do postele a snaž se usnout. Zítra bude dlouhej den. A budem tě potřebovat.“

O den později, 7:30 ráno, instruktážní místnost, letiště Valletta, Malta.

Roberts vešel do místnosti a viděl, že Hawk s Niou už jsou v plné práci. Na velké plazmové obrazovce v čele místnosti se už vykreslovaly mapy a plány, Hawk zrovna něco hledal v papírech a Nia mu hleděla přes rameno. Mlčky se pozdravili.
„Tak co už máme?“ zeptal se kapitán.
„Nic moc“ odpověděla Nia. „Satelity zmapovaly pouze aktivitu na povrchu. Celá oblast je krytá nějakým tlumícím polem, přes které se naše senzory nedostanou. Takže půjdeme vyloženě naslepo.“
Nia přešla k obrazovce a začala Robertsovi ukazovat výsledky průzkumu.
„Celá oblast je pěkně odříznutá od civilizace, zdálo by se, že tam lištičky dávaj dobrou noc. Malá salaš, stádo vofcí, polňačka coby příjezdová cesta… taková idylka. Jenže, pozemek je pěkně oplocenej. Naše noční sledování ukázalo čtyři hlídky pravidelně obcházející kolem dokola. A dva lidi na střeše. Všichni pěkně moderně ozbrojení. Ti na střeše mají ostřelovačky PSG-1, ti na zemi G36K a Steyr AUG. Takže se dá čekat, že tam nehlídaj jenom vofce. Jak už jsem řekla, tak pod zem jsme se nedostali. Brání nám v tom nějaký energetický pole nebo co. Takže nevíme, co nás čeká… každopádně, v noci jsme tam nezaznamenali žádnej provoz. Žádný UFO, žádný auta, nic. Byl tam klid.“
Roberts se zamyslel. „Máte už nějaké plány?“
„Asi budeme improvizovat. Maskovaným raketoplánem doletíme co nejblíž, posadíme se do lesa a budeme je sledovat. Počkáme si na večer a vlítnem tam.“
„Kolik lidí budete potřebovat?“
„Nikoho“ odpověděl Hawk. „Poletíme sami dva. Čím víc lidí, tím víc problémů. V infiltraci cizáckých komplexů jsme dobří. Přítomnost větší jednotky by mátla naše telepatické schopnosti.“
„A výzbroj?“ zeptal se Roberts.
„Stráže venku zlikvidujeme pěkně zdálky, takže PSG1. A na zbytek samopal. Očekávám, že ten komplex bude sestavenej z malejch místností. Čili nic co by potřebovalo větší zbraně. Samozřejmě náhradní zásobníky, granáty a detektor známek života. Půjdeme nalehko.“
„Nio, máte k tomu něco?“
„Ne. Hawk to shrnul všechno. S podobnou výzbrojí jsme už několikrát vyhráli.“
„Dobrá. Běžte se chystat…“

Jarka se probírala z elektrického šoku. Pomalu si uvědomovala, co se děje. Levitovala ve vzduchu asi půl metru nad zemí. Nemohla se ani pohnout. Visela ve velice nepohodlné pozici, tělo podivně zkroucené, ruce znehybněné za zády.

Rozhlédla se kolem. Obklopovalo ji šest cizáků a lidské stráže. Došlo jí, že asi dostane za vyučenou za nepovedený pokus o útěk. A skutečně. Jeden ze strážných ji rýpl mezi žebra hlavní brokovnice. Zasykla. Cítila, jak se pomalu otáčí. Energetické pole ji zabrzdilo v pozici hlavou dolů.
„Komandére, velice jste nás zklamala“ pronesl jeden z cizáků. „Tohle chování je neodpustitelné…“
„Nechte si to moralizování pro někoho, koho zajímá“ odsekla.
„Uvědomte si, že už nejste volná, už jste náš majetek… budeme si vás muset trochu ochočit“
„Trhněte si nohou…“
První rána přišla vzápětí. Zavřela oči, sevřela pěsti. „Hawku, ať jsi kde jsi, pohni prosím…“ proletělo jí hlavou.

3 thoughts on “Kapitola 6 – Plánování

  1. Doom: hele, máš taky vedle PC takový to tablo, kde si maluješ schémata "kdo s kým" jako při TV seriálech???🙂

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s