Sousedská návštěva aneb sraz na půl cesty

Předpovědi na dnešek hlásily krásné počasí. Stejně jako minulý víkend. S Li jsme se dohodli, že si dáme poslední cyklosraz v letošní sezóně. Pochybuju, že se v říjnu budou dát jezdit nějaké větší dálky. Spíš to vidím na drbky do 100 km pro mou maličkost. Li bude mít asi víc omezený akční rádius, u nich bude brzo pěkná kosa nejen ráno.
Místo srazu jsme měli jasné – zase Šumperk. Pro nás oba je to docela solidně dostupná oblast na půl cesty, oba to máme méně než 60 km. Tak proč toho nevyužít a trochu nesplknout.

Ráno bylo docela kruté. V Olomouci bylo 11°C, Li naměřila dokonce pouhé 3°C. Oba jsme vyjížděli před osmou, abychom byli kolem desáté v SU. A řeknu vám, tyhle nízké ranní teploty jsou peklo. Člověk se musí pořádně oblíknout a tahat na zádech batoh, kam postupně odkládat oblečení, ve kterém je už horko. Já teploty rozhdně nepodcenil a tak vyjel dokonce i v lehkých dlouhoprstých rukavicích a v návlecích na tretry. A dobře jsem udělal.

Září je úžasnej měsíc pro pouštění draka. Na Hané mi foukalo jako o život :-). A samozřejmě, jak jinak než do tlamy :-). Čili jsem si pěkně hrábnul. Haná je sice fajn rovina, ale jak tam foukne vítr, není se kam schovat. Takže jsem bušil jak o život a víc jak 30 to nejelo 🙂

Bike route 324344 – powered by Bikemap 

Malé oživení na placce přichází v Libině, kde je jeden kopec. A vzápětí další, v Hrabišíně. Ale jinak opravdu placka k pohledání, největší výzva je tam nadjezd nad železnicí 🙂

Hrábl jsem si opravdu slušně. Když jsem přijel do Šumperka, byl jsem mokrej jak myš. Dojel jsem k nádraží, kde jsme měli sraz a zahlídl, jak z druhé strany jede Li. Vyšlo nám to naprosto špičkově.
Patřičně jsme se přivítali a po krátké pauze, kterou jsem zasvětil odhazování zbytečných svršků, jako jsou například návleky na tretry nebo tílko, jsme pokračovali dál do Losin. Stejně jako posledně. Li se vyjádřila, že budem za blbce, protože to vypadá, že snad jinam než do Losin a tamního zámeckého parku netrefíme. Ale co dělat, když je tam tak krásně a takovej božskej klid. Tam se dá dělat veeeelká spousta věcí ;-). Tam jsme zůstali následujících pět hodin. Prochodili jsme zámecký park, něco málo nafotili (klik – moje, klik – Li) a skvěle si (nejen) poklábosili. Utíkalo to jako voda.

Návrat domů byl super. Vítr, který mi ráno foukal do tlamy, se samozřejmě otočil, tak mi do tlamy foukalo zas :-). Daň za absenci kopců? :-).
Domů jsem dojel chvilku po setmění. Vyšlo mi to akorát.

130 km, AV 26, 560 m up. A skvělej den. Li, díky za fantastickou společnost.

Reklamy

3 thoughts on “Sousedská návštěva aneb sraz na půl cesty

  1. Off Topic: Mno hlavně že to stálo… nejen za to 😉 Kdyby ne, to by ve slově "veeeelká" bylo zase jen jedno "e".

  2. co jsme dělaLI v parku, to necháme zcela na fantazii p.t. čtenářstva. ale moc jsme si to užívali, těch pět hodin uteklo jako voda

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s