Na obídek :-)

Dovolená v plnym proudu. Bohové, co já budu dělat? Sedět u kompu a hrát hry? To není špatnej nápad. Ale chtělo by to hejbat se. No a protože člověk musí taky občas jíst, napadlo mě, že si dnes zajedu někam na obídek. Ale kam? Na Pradědu jsem byl nedávno. Tak opačnej směr, Luhačovice Smile

Luhac

Taková kratičká trasa na rozjetí a vytrávení Smile. Tož jsem se oblíkl, vzal si dlouhý rukávy bo venku bylo chladno a vyrazil do ulic. Startoval jsem v devět. A cesta probíhala velice nudně. V Luhačovicích jsem byl za 3 hodiny a nějaký drobný, zastavil u oblíbeného pramene doktora Šťastného – ten má super vlastnost, ať máte drsnýho hlaďáka, kdy nemáte na jídlo ani pomyšlení nebo jste třebas najezení, napití z něj vykouzlí krásnej hlad. Tak jsem si dal půl litru na vytrávení a vyrazil k cíli – hotelu Ogar v Pozlovicích. Tam jsem si dal Valachovu kapsu – bramborák plněný kuřecím masem a zeleninovou směsí, zalil jsem to dvěma kvasnicovými čtrnáctkami z Černé Hory, potom jsem si chvilku dáchnul a zas vyrazil na cestu. U stolu jsem měl společnost. Napřed jsem se nasáčkoval k jednomu pánovi, co krosil po luhačkách na crossu a byl z Brna, potom pán odešel a přisedla si ke mně manželská dvojice z Uherského Hradiště, s těmi jsem si taky moc pěkně poklábosil. Docela frčeli na faktu, že jsem z Holomóca a ještě dnes se tam vracím Smile. A byli velice milí, i manželé, i pán z BM, tímto je zdravím.
Jídlo sedlo, pivko taky, vyrazil jsem zpět na cestu domů. A začaly komplikace. U cedule Luhačovice mi vletěla do rukavice včela a samozřejmě mě bodnula. Jenže kde zastavit? Na té hlavní na Hradiště to nešlo. provoz jak blázen. Tak jsem jel až do Biskupic s včelou v prstu Smile a bylo to dost nepříjemný Smile. Koneckonců, palec nemůžu ohnout ještě teď Smile. A čím to ošetřit? Cibuli nemám, ocet taky ne a na záchodě jsem byl na Ogaru Smile. No nic, zůstane volný.
A za Zlínem mi začalo veselo. Fouklo mi proti. Takže jsem se moc krásně trápil v těch kopečkách co jsou až skoro k Holešovu. A u Holešova t onebylo o moc lepší. Tam by mi taky foukalo pěkně proti Smile tak jsem to stočil na Hulín a zbaběle to objel Smile. I tak jsem měl  o dělat.
U Tovačova se vše obrátilo k lepšímu, za Troubkami mi fouklo do zad a já začal dohánět průměr. Až domů mi to jelo luxusně. A v Olomouci jsem se stavil v pivotéce pro další dva kvasničáky z ČH.

185 km, AV 27, nastoupáno cca 1000 m. Tachometr ukazuje 1400, GPS 700, čert jim zas věř Smile
Ol - Tovačov - Zlín - Luhačovice a zp. 4.8.2010, Výška - Vzdálenost

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s