Ta inverze mi už opravdu intenzivně leze krkem. O to víc jsem uvítal Stančekovu snahu vytáhnout paty z Hané a mrknout se někam výš, nad mraky, na sluníčko.
Staňa měl geniální nápad – zajet si na Praděd na východ slunce. To mě okamžitě nadchlo. Tak moc, že jsem se donutil vstát ve čtyři ráno, v pět sednout k němu do auta a vyrazit směr Jeseníky.
Staňa vzal i dceru, která nám dělala milou společnost a stala se hnacím motorem celé akce, bo nás pořád někam hnala. A utahat ji bylo nemožné.
Nabízím “pár” fotek z celého dne. Východ, malou tůru na hřeben, cestu zpět a západ slunce.
Tohle je můj svět 