Noční Olomouc 2012

Kytičky odkvetly, tak hledám, kde se budu dál realizovat s focením. A napadá mě, že už dlouho nebyly žádné vyloženě noční fotky. Tak jsem se vypravil do centra Olomouce nalovit pár ulic a památek v podvečerním a nočním světle. Jak se mi to povedlo? Laskavý čtenář jistě posoudí sám Veselý obličej. Takže vás tímto zvu na malou procházku noční Olomoucí.

2012-03-28 – noční centrum Olomouce

Jaro 2012–v hlavní roli koniklec

Zima je definitivně v tahu. Trvalo to jako obvykle dlouho, ale dočkali jsme se.

Posledních pár dní jsem strávil lovem kvítek. Jako každý rok, i letos jsem navštívil Strejčkův lom a Vápenice pod Kosířem. I letos se tu budili jedni z prvních poslů jara – koniklece. Takže pro mě bylo bezmála povinností vyjet dokumentovat. A o výsledky se teď podělím.

První album vzniklo skoro náhodou – původně jsem plánoval do lomu zajet jenom nalehko, bez focení. Naštěstí jsem to neudělal.

2012-03-17 – jaro klepe na Strejčkův lom

U druhého alba mi trochu nevyšlo plánování – přijeli jsme o chvilku později, než by bylo záhodno.

2012-03-21 – jaro vstupuje do Strejčkova lomu

U prvních Vápenic mě zradilo počasí. Ten den byl dost protivný opar způsobující nepříjemné intenzivní difúzní světlo – obloha byla jeden velký přepal. A jak na potvoru mi chvilku po příjezdu do Slatinek zalezlo slunko za mraky.

2012-03-22 – koniklece ve Vápenicích

Druhé Vápenice už byly lepší. Opar se trochu zmírnil, takže přepaly nebyly tak děsné. Sice pořád byly, ale dá se s tím žít. K úplnému štěstí už mi chybí jenom zlatavé večerní světlo – jenže ten den jsme potřeboval zvládnout focení na dvou místech a Vápenice byly vybrány jako první lokalita.

2012-03-24 – koniklece ve Vápenicích vol. 2

Z Vápenic jsme přejeli do Strejčkova lomu na finální focení. Světlo už se uklidnilo, opar skoro zmizel, takže poslední snímky se celkem povedly.

2012-03-24 – jarní Strejčkův lom

A jako bonus přidám další jarní alba.

2012-03-10 – pod Kosířem černobíle i barevně
2012-03-15 – podvečerní Poděbrady
2011-03-18 – opět Kosíř

Noční Pelhřimov

Hned po novém roce mě bohové poslali na služebku do Pelhřimova. A jelikož jsem tvor hravý, putovaly tam se mnou i moje oblíbené hračky. Akorát mi vadí, že jsem si, blbec, nevzal pořádný stativ a zabalil si jenom malou Hamu. Dost jsem bojoval s perspektivou focení z výšky, na kterou nejsem zvyklý.

Prošel jsem si centrum města, vyfotil kostelík, pelhřimovské brány a zalíbila se mi i nemocnice.

dost bylo řečí, určitě chcete obrázky, že?

2012-01-04 – Noční Pelhřimov

Olomoucké ohňostroje

Rok se s rokem sešel a opět nám proběhla novoroční taškařice. Vyzbrojil jsem se teplým oblečením, nabil baterku v zrcadlovce a šel jsem dělat společnost soše, aby nebyla tak sama Veselý obličej

Výsledek mého snažení najdete zde – bohužel komprese při uploadu zmršila oblohu a moje pracné odšumování zůstalo vniveč Smutný obličej

2012-01-01 – Ohňostroje

Dlouhé časy, socha a dálnice

V poslední době jsem hodně zanedbával focení něčeho jiného, než jsou běžné krajiny. Sakra, chlape, na co sis kupoval zrcadlovku, nadával jsem si občas. Tak jsem se dneska vykopal pohrát si s tím, co mi ani kompakt a ani starý EVF foťák nenabízel – dlouhé expozice > 30 sekund.

Drapnul jsem stativ, zrcadlo, dálkovou spoušť a frrrk k soše u dálničního obchvatu Olomouce. Dvě hodinky jsem tam blbnul a vzniklo pár fotek.

Změnil jsem službu pro publikování fotek – live skydrive mi už nevyhovovalo, chování galerie bylo vyloženě děsné, tak jsem přešel na googlí picasu. Doufám, že nová služba bude příjemnější než skydrive.

Galerii najdete, když klepnete sem nebo na náhledový obrázek níž.

2011-12-13 – Dlouhé časy, socha a dálnice

Na skok nad inverzi–Praděd nad mraky

Ta inverze mi už opravdu intenzivně leze krkem. O to víc jsem uvítal Stančekovu snahu vytáhnout paty z Hané a mrknout se někam výš, nad mraky, na sluníčko.

Staňa měl geniální nápad – zajet si na Praděd na východ slunce. To mě okamžitě nadchlo. Tak moc, že jsem se donutil vstát ve čtyři ráno, v pět sednout k němu do auta a vyrazit směr Jeseníky.

Staňa vzal i dceru, která nám dělala milou společnost a stala se hnacím motorem celé akce, bo nás pořád někam hnala. A utahat ji bylo nemožné.

Nabízím “pár” fotek z celého dne. Východ, malou tůru na hřeben, cestu zpět a západ slunce.

Čechy pod Kosířem – podzim v parku

Nedávno jsem rozšířil sbírku fotografického smetí o pár filtrů pro systém Cokin P. Dostal jsem velice příjemnou nabídku, které jsem neodolal, a tak jsem se stal majitelem několik barevných sklíček. Do Hostýnek jsem si je bohužel nebral a dnešní focení mi ukázalo, že jsem je brát měl Veselý obličej
Jedním z filtrů je totiž filtr žlutý, který pěkně prosvítí šedou zamračenou scénu s mizerným světlem.

Na focení jsem dnes vybral park v Čechách pod Kosířem, kde jsem tušil pěkný barevný podzim. Můžete posoudit sami.
Tři fotky jsou brané před červený filtr, vyloženě jako experiment, bez vyvážení bílé. Výsledek se mi dost líbí

Šedivé Hostýnky

Nejen cyklistikou živ je člověk. Občas se musí chodit i pěšky, přestože to moc rád nemám Veselý obličej. A když už pěšky, tak někam do kopců.

Slovo dalo slovo, čert dorazil na prodloužený víkend a v nedělu jsme vyrazili do Hostýnek. Původně jsme měli jít už v sobotu a vzít i pana Staňu, jenže páteční počasí stálo za psí štěk, ráno dokonce poprchalo… čili jsme to odpískali a přesunuli na sobotu.

Inverzní charakter počasí, který převládal celý víkend, se bohužel podepsal na kvalitě fotek – samá šedivka. Lightroom se při postprocessingu docela zapotil, aby z toho něco dostal.

Trasa byla moje klasická hostýnkovská – autem na Rusavu, po červené kolem hotelu na Pardus, dolů na Hořansko a dál na Klapínov, po zelené přes Skalný a Bukovinu na Hostýn, z Hostýna po žluté přes Grapy.

Akci jsme zakončili pozdním obídkem v Brusném.

Rusava - Pardus - Klapínov - Hostýn - Grapy 29.10.2011

Malá statistika na závěr: 17 km, nastoupáno asi 700 metrů, tempo hodně volné Veselý obličej